|
|
Cirkadiánní rytmy v adipocytech a dopady jejich narušení
Zavřelová, Michaela ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá cirkadiánními rytmy v adipocytech a důsledky jejich narušení. Práce shrnuje současné poznatky vědy, zabývá se mechanismem řízení rytmů na molekulární úrovni, který je tvořený transkripčně translačními zpětnovazebnými smyčkami. Adipocyty řídí metabolismus lipidů prostřednictvím produkce adipokinů, adipogeneze, lipogeneze a lipolýzy. Rešerše se věnuje tomu, jak se hodinové geny zapojují do těchto procesů. Všechny tyto děje, které jsou charakteristické pro tukové buňky, jsou vysoce regulované a geny, které se do nich zapojují, jsou transkripčně aktivovány proteiny hodinových genů. Cirkadiánní rytmy jsou nedílnou součástí našich životů a desynchronizace rytmů mezi hlavním oscilátorem, kterým jsou suprachiasmatická jádra, a periferními adipocyty může vést k metabolické poruše, která dále vede k obezitě, inzulinové rezistenci nebo diabetes 2. typu. Obezita je jedním z největších problémů moderní společnosti a jednou z příčin jejího vzniku jsou právě narušené cirkadiánní rytmy vlivem dnešního životního stylu. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, hodinové geny, adipocyty, obezita, PPARγ, adipogeneze, lipogeneze, lipolýza, leptin, adiponektin
|
|
|
Farmakologické modifikace potenciálních signálních systémů regulujících metabolismus adipocytů a hepatocytů a jejich vliv na obezitu
Hodis, Jiří ; Farghali, Hassan (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Otová, Berta (oponent)
v českém jazyce Abstrakt teze: Zdůvodnění a cíle: I když obezita a metabolický syndrom představují ve světě závažný zdravotnický problém, arsenál farmakoterapie je pro léčbu dosud nedostatečný. V naší práci jsme se zaměřili na buňky dvou hlavních orgánů představující riziko těchto nemocí - hepatocyty a viscerální adipocyte a použili je v našem modelu. Zjišťovali jsme 3 hlavní metabolické a signalizační děje v těchto buňkách- v hepatocytech glykogenolýzu, produkci oxidu dusnatého (NO), transkripci indukovatelné NO syntházy (iNOS) v adipocytech lipolýzu, produkci NO a transkripci iNOS. V první části práce jsme se zaměřili na vliv kombinace peroxisome proliferation activator receptor (PPAR) agonisty, antagonisty a 3 adrenomimetika na kulturu epididymálních potkaních adipocytů. V druhé části jsme zkoumali vliv a adrenergních mimetik, adrenergních blokátorů, NO donorů a NOS blokátorů na kulturu potkaních hepatocytů s vysokým obsahem glykogenu. Metody: Produkce NO po vlivu účinných látek byla zjišťována pomocí stanovení oxidativních produktů NO2 a NO3 v mediu, glykogenolýza byla detekována podle glukózy uvolněné do media z kultury hepatocytů, hladina NOS byla zjišťována jak komparativní polymerázovou řetězovou reakcí s reversní transkripcí (RT-PCR u hepatocytů), tak kvantitativní real time RT PCR...
|
|
|
Obezita a obezogeny
Dvořáková, Jana ; Müllerová, Dana (vedoucí práce) ; Houdek, Zbyněk (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Výskyt obezity již dosahuje epidemických rozměrů. Jako hlavní příčina bylo kromě nadměrného příjmu potravin a nedostatku fyzické aktivity identifikováno genetické pozadí a v poslední době i tzv. obezogeny. Tyto látky poškozují metabolické procesy, zasahují do hormonálních funkcí a narušují energetickou rovnováhu ve prospěch přibírání na hmotnosti a vzniku obezity. Teoretická část této práce se zabývá obezitou, tukovou tkání, tukovou kapénkou a obezogeny. Z obezogenů je více rozebrána skupina perzistentních organických polutantů, z níž byl jeden zástupce použit v praktické části této práce. Cílem praktické části bylo popsat buněčný model diferenciace mesenchymálních kmenových buněk do adipocytů a následně zkoumat vliv jednoho z nejčastěji se vyskytujících obezogenů na expresi genů lipidového metabolismu a genů insulinové signální dráhy. U buněk byly v průběhu diferenciace sledovány morfologické změny (ve dnech 0, 4, 10 a 21). Mesenchymální buňky protáhlého vřetenovitého tvaru se mění na adipocyty vyplněné tukovými kapénkami. Pro kvantifikaci akumulovaných lipidů bylo použito barvení Oil Red O. Diferenciace v adipocyty byla potvrzena fluorescenční imunocytochemií za použití specifického proteinu FABP4. Viabilita buněk byla stanovována pomocí metody PrestoBlue™ Cell Viability Reagent. V průběhu...
|
|
|
Úloha endokrinní funkce tukové tkáně v patogenezi chronického zánětu u obezity a diabetes mellitus 2. typu
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Taxová Braunerová, Radka (oponent)
Tuková tkáň je aktivní endokrinní orgán zkoumaný v řadě procesů spojených s metabolickými poruchami. Tato práce se zabývá vlivem endoskopicky implantovaného zařízení snižujícího hmotnost - duodeno-jejunáního rukávu na subklinický zánět tukové tkáně u obézních pacientů s diabetes mellitus 2. typu. U pacientů indikovaných k implantaci duodeno- jejunáního rukávu byly stanoveny antropometrické, biochemické a hormonální znaky a mRNA exprese prozánětlivých (TNF-α, leptin, CCL-2, CX3CL1, CD40, CD80, CD86, CD206, CD163 a IL-6), i protizánětlivých genů (Adiponektin, IL-10) v subkutánní tukové tkáni před, jeden a deset měsíců po jeho zavedení. Implantace duodeno-jejunáního rukávu u pacientů vedla k významnému poklesu tělesné hmotnosti, obvodu pasu, zlepšení metabolické a glykemické kompenzace. C-reaktivní protein jako vysoce citlivý indikátor zánětlivých procesů v těle byl snížen po deseti měsících po implantaci. V případě mRNA exprese CD86 (marker aktivovaných B lymfocytů a makrofágů) došlo k přechodnému zvýšení v tukové tkáni jeden měsíc po operaci a následnému výraznému poklesu po deseti měsících. mRNA exprese ostatních testovaných genů se v tukové tkáni neměnila. 10 měsíců po implantaci duodeno- jejunálního rukávu došlo k významnému poklesu M1 (CD40+CD14+HLA-DR+ buněk) i M2 (CD206+CD14+HLA-DR+ buněk)...
|
|
|
Role tukové tkáně v patofyziologii obezity a mentální anorexie
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Pavlišová, Jana (oponent)
Pohled vědců na tukovou tkáň a její význam doznal v posledních desetiletích výrazné proměny. Ukázalo se, že tuková tkáň není pouze neaktivní úložiště tuku a energie, ale že se aktivně podílí na regulaci celotělové homeostázy jako endokrinní orgán produkující řadu hormonů a jiných biologicky aktivních látek působících endokrinně, parakrinně i autokrinně a ovlivňujících další orgány v těle. Správná regulace procesů v tukové tkáni hraje významnou roli v udržení celistvosti organizmu a její odchylky mají za následek vznik nejrůznějších onemocnění. Tato práce se zaměřuje především na význam tukové tkáně v patogenezi obezity a mentální anorexie. Výskyt obezity v posledních letech rapidně stoupá, což jí spolu s přidruženými komplikacemi řadí mezi celosvětově nejvýznamnější zdravotní problémy. Obezita je spojena s poruchou endokrinní funkce tukové tkáně charakterizovanou změněnou produkcí hormonů a adipokinů a vedoucí k rozvoji četných onemocnění jako např. diabetes mellitus 2. typu nebo kardiovaskulární nemoci. Opačný extrém, u kterého však tuková tkáň, respektive její absence, hraje také důležitou roli, představuje mentální anorexie (MA) definovaná jako porucha příjmu potravy s extrémní restrikcí kalorického příjmu, který je značně převýšen energetickým výdejem. Bohužel i množství nemocných s MA se v...
|
|
|
Farmakologické modifikace potenciálních signálních systémů regulujících metabolismus adipocytů a hepatocytů a jejich vliv na obezitu
Hodis, Jiří ; Farghali, Hassan (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Otová, Berta (oponent)
v českém jazyce Abstrakt teze: Zdůvodnění a cíle: I když obezita a metabolický syndrom představují ve světě závažný zdravotnický problém, arsenál farmakoterapie je pro léčbu dosud nedostatečný. V naší práci jsme se zaměřili na buňky dvou hlavních orgánů představující riziko těchto nemocí - hepatocyty a viscerální adipocyte a použili je v našem modelu. Zjišťovali jsme 3 hlavní metabolické a signalizační děje v těchto buňkách- v hepatocytech glykogenolýzu, produkci oxidu dusnatého (NO), transkripci indukovatelné NO syntházy (iNOS) v adipocytech lipolýzu, produkci NO a transkripci iNOS. V první části práce jsme se zaměřili na vliv kombinace peroxisome proliferation activator receptor (PPAR) agonisty, antagonisty a 3 adrenomimetika na kulturu epididymálních potkaních adipocytů. V druhé části jsme zkoumali vliv a adrenergních mimetik, adrenergních blokátorů, NO donorů a NOS blokátorů na kulturu potkaních hepatocytů s vysokým obsahem glykogenu. Metody: Produkce NO po vlivu účinných látek byla zjišťována pomocí stanovení oxidativních produktů NO2 a NO3 v mediu, glykogenolýza byla detekována podle glukózy uvolněné do media z kultury hepatocytů, hladina NOS byla zjišťována jak komparativní polymerázovou řetězovou reakcí s reversní transkripcí (RT-PCR u hepatocytů), tak kvantitativní real time RT PCR...
|
|
|
Revitalizační program Cellulite - dermopanniculosis deformans a jeho ověření v praxi
ŠPINDLEROVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá vytvořením a ověřením revitalizačního programu, který pozitivně působí na Cellulite - dermopanniculosis deformans. V teoretické části prezentujeme analýzu odborných termínů a pojmů, které s cellulitou úzce souvisí. Uvádíme zde názory českých i zahraničních odborníků, kteří se problematikou cellulity zabývají. Zaměřili jsme se také na aspekty vzniku cellulity. V závěru teoretické části jsme se věnovali dostupným revitalizačním metodám, které jsou zaměřené na eliminaci cellulity. Ve výzkumné části prezentujeme a vyhodnocujeme výsledky šestiměsíční aplikace revitalizačního programu. Experimentální šetření bylo prováděno na 60 ženách, které byly rozděleny na experimentální a kontrolní skupinu. Výsledky jsou statisticky zpracovány v podobě grafů, tabulek a doplněné diskuzí.
|
host ::
RSS.